Program 1 · užší a hlubší záběr
Prevence syndromu vyhoření
Jak poznám, že jsem na hraně, a co s tím?
Co si účastníci odnesou
- Vlastní mapu zátěže: co mě vyčerpává, co mohu ovlivnit a co musím pustit
- Schopnost rozpoznat varovné signály včas — u sebe i u kolegů
- Dvě relaxační techniky na večer po náročném dni a dechovou techniku na pracovní den
- Konkrétní kroky osobní prevence a inspiraci pro vzájemnou podporu ve sborovně
Syndrom vyhoření nepřichází ze dne na den a u lidí, kteří svou práci dělají s nasazením, bývá dlouho skrytý. Seminář téma přibližuje srozumitelně a bez dramatizace: co vyhoření je, proč vzniká, jakými fázemi prochází a podle čeho ho lze včas rozpoznat — u sebe i u kolegů. Ukazuje, co se ve stresu děje v těle a v mysli a proč nás nejvíce vyčerpává pocit bezmoci. Účastníci si zmapují vlastní zátěž a rizikové faktory, oddělí to, co mohou ovlivnit, od toho, co ovlivnit nemohou, vyzkoušejí si relaxační techniky a odcházejí s konkrétními kroky prevence.
Obsah
- Co je syndrom vyhoření — definice, příčiny a rizikové faktory; tělesné, emoční a behaviorální příznaky
- Fáze vyhoření — od varovné fáze přes stagnaci, frustraci a apatii k chronickému vyhoření; kdy si ještě pomohu sám a kdy hledat odbornou pomoc
- Stres hodný a zlý — stres, který posouvá, a stres, který vyčerpává; bezmoc, frustrace a vnitřní konflikt jako hlavní zdroje vyčerpání
- Co se děje v těle — stresová reakce a stresové hormony; proč tělo zvládne krátký nápor, ale ne měsíce bez vypnutí
- Sféry vlivu — praktické zmapování vlastních stresorů: co mám pod kontrolou, co mohu ovlivnit a co musím pustit
- Jak čtu svět kolem sebe — myšlenkové návyky, které zátěž zvětšují nebo zmenšují
- Co nás chrání — vztahy a sociální opora, hormony, které stres vyvažují
- Prevence v praxi — rovnováha vztahy – tělo – práce, hranice a umění říct ne, energie vs. čas, odpočinek, rituály ukončení práce
Praktická cvičení
Řízená relaxace, Jacobsonova progresivní svalová relaxace, body scan, dechové techniky, mapování vlastních stresorů, práce ve dvojicích a malých skupinách.
Pracujeme v bezpečném prostoru — každý sdílí jen to, co sám chce. Program není terapeutický ani diagnostický.